Jiřina Lešková
zručná pletařka a cyklistka na odpočinku

"Zase dobře vidím na háčkování a pletení, nebojím se jezdit na kole a potkala jsem tady kamarádku, kterou jsem neviděla čtyřicet let.."

Paní Lešková díky operaci šedého zákalu nejen zase líp vidí na své milované ruční práce, ale potkala u nás také svou dávnou kamarádku. Dámy se neviděly několik desítek let, přesto po krátkém společenském nedorozumění ("Liduško, seš to ty?" "Paní, já vás neznám.") našly společná témata a dohodly se na obnovení přátelství. Zjistily totiž, že od sebe nebydlí daleko, takže budoucím procházkám nebo vyjížďkám na kole nic nebrání.

"Nic to nebylo, vlastně jsem se ani nebála," zhodnotila průběh operace paní Lešková po cestě domů. Nejvíc se těšila, že bude moct plést a háčkovat zvířátka, která vozí do Masarykova onkologického ústavu v Brně, kde si je zájemci mohou koupit. Ústav z výtěžku prodeje financuje nákup potřebných věcí pro své pacienty.

Nahoru Tisk