Jaroslav Svoboda
myslivec a kynolog

Refrakční výměna čoček - Oční klinika Neovize

"Pro myslivce je dobrý zrak zásadní, díky odstranění šedého zákalu ho mám zase perfektní"

„Šedý zákal se mi začal projevovat po sedmdesátém roce. Bylo to, jako by se mi přes oči zatáhla podivná záclona,“ popisuje Jaroslav Svoboda. Pro vášnivého myslivce a kynologa byl přitom ostrý zrak vždy zásadní. Proto když mu nemoc začala vidění komplikovat, rozhodl se, že podstoupí operaci a nechá si implantovat speciální nitrooční čočku. Díky ní i ve svých 77 letech opět vidí jako rys – a dokonce nepotřebuje ani brýle na čtení.

Operaci jsem nechtěl odkládat

S onemocněním zvaným katarakta nebo také šedý zákal se dříve či později setkává většina seniorů. Obvykle postihuje osoby starší šedesát let, po pětasedmdesátce trápí až tři čtvrtiny lidí. Lidská čočka je během života čirá, ale s přibývajícími lety dochází k jejímu postupnému zakalování. Jaroslav Svoboda přiznává, že zpočátku mu mírně zamlžené vidění nevadilo, postupně si zvykl. Na dálku jinak viděl i přes pokročilý věk poměrně dobře, jen na čtení si musel brát brýle. Nebezpečí postupně se zhoršujícího zraku ovšem spočívá v tom, že přichází plíživě a člověk si jej vlastně dlouho nemusí připouštět. Má zkrátka pocit, že vidí stále stejně – dokud ovšem neabsolvuje vyšetření u specialisty.

Jaroslav Svoboda se také jako diabetik setkával s tím, že při zvýšené hladině cukru v krvi se mu zvyšovaly i dioptrie. „Dokonce se mi jednou stalo, že jsem jel s dcerou do Prahy a zpozoroval jsem, že za volantem hodně špatně vidím. Okamžitě jsme jeli na oční kliniku, kde mi naměřili -25 dioptrií! Byl to pro mě vztyčený prst, že si mám cukrovku hlídat,“ vzpomíná pan Svoboda. Kromě výkyvů dioptrií kvůli diabetu se postupně začal zhoršovat i šedý zákal, až jeho oční lékařka v Teplicích rozhodla, že by měl podstoupit operaci, při které mu zakalenou čočku vymění za umělou nitrooční čočku. „Jsem celkem kliďas a nenechávám se žádnými informacemi od lékařů rozhodit. Prostě jsem si řekl, že se musí provést operace a nechtěl jsem ji nijak odkládat. Nebál jsem se jí,“ říká Jaroslav Svoboda.