Jak si tedy v zimě pohlídat, aby z nás na jaře nebyla doslova křížala?
Ideální pro lidský organismus je situace, kdy se teplota vzduchu v místnosti pohybuje mezi 20 °C a 21 °C (v ložnici přibližně o 5 °C méně) a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40 procent a 60 procent (přičemž 0 procent představuje absolutně suchý vzduch a 100 procent pak dokonale vlhký vzduch prosycený párou).
Jenže právě topná sezóna je důvodem toho, že vlhkost vzduchu v domácnosti klesá pod 40 procent a v krajních případech až pod 20 procent.
S nevinným úmyslem zahřát se, sáhneme po horkém čaji. A když je opravdu chladno, provází mnohé z nás pára nad hrnkem celý den. Pozor ale na výběr, protože prolévat se od rána do večera zeleným nebo černým čajem či horkým kofeinovým nápojem není ideální.
Takové nápoje totiž podporují funkci ledvin, tedy i odvodnění organismu. Přitom právě na optimálním obsahu vody v našem těle závisí mimo jiné i termoregulace – proto raději volte bylinky jako je například máta, anebo ovocné čaje.
Optimální obsah vlhkosti ve vzduchu je důležitý nejen pro dýchací cesty, ale také kůži a oči. Stav suchých očí se objeví v okamžiku, kdy slzný film přestane zvlhčovat a zvláčňovat povrch oka.
„Příčinou suchých očí může být nevhodné složení slz, či jejich nedostatečná produkce, často se tyto potíže objevují právě v důsledku nadměrného odpařování slzného filmu v místnostech s ústředním vytápěním,“ vysvětluje MUDr. Eva Jerhotová, oční lékařka kliniky DuoVize.
Zvlhčit vzduch v místnosti lze i třeba přehozením mokrého ručníku přes topení. Pokud ale trpíme astmatem či jiným chronickým onemocněním dýchacích cest, není to dost. Pak je třeba sáhnout po kvalitním zvlhčovači vzduchu.
Studený vzduch za sychravého počasí dává pořádně zabrat vaší nosní sliznici. Vlivem změn teplot při přechodech mezi vytopenou místností a studeným venkem mohou být vaše horní dýchací cesty velmi nepříjemně vysušené. Přitom právě přirozený vlhký povlak je chrání před řáděním bakterií a virů.
Skvělým způsobem, jak sliznici nosu znovu zvlhčit, jsou výplachy nosu vlažnou, mírně slanou vodou. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou, protože tím kromě hydratace také provedete pořádný úklid nosu, slaná voda totiž spolehlivě odplaví většinu prachu a choroboplodných zárodků, které během dne vdechneme.
Výborně k tomu účelu poslouží konvička Rhino horn, kterou prodává většina lékáren. Sůl použijte raději tu himalájskou nebo alespoň mořskou – jsou jemnější, než běžná stolní sůl.
Syrová zelenina obsahuje vodu v krásně čisté formě, a to navíc spolu s fytolátkami, které mají významný vliv na správný metabolismus vody. Často se v zimě vyhýbáme syrové zelenině s odůvodněním, že salát je přece na léto, kdy ochladí, a v zimě nás takový pokrm nezahřeje.
Není to však úplná pravda, protože řada druhů zeleniny má sice ochlazující efekt, ale pak jsou také druhy, které zahřívají. Můžeme například zkusit vycházet z ayurvédské tradice, podle které zahřívá třeba mrkev, řepa, fenykl, koriandr a jarní cibulka.
Co může být větší požitek, než když promrzlé tělo pohroužíme do záplavy horké vody ve sprše nebo vaně? Pokud si ale uděláte na takový relax dostatek času, nemusí být voda až tak horká, aby vás prohřála. Když totiž teplotu přeženete, zbavujete kůži ochranné vrstvy, bránící jejímu vysušování… a voda z ní doslova vyschne.