Svoji první nemocnici řídil ve svých 22 letech. „Vnímal jsem to tehdy nejprve jako brigádu při vysoké škole, se zdravotnictvím jsem předtím nikdy nic neměl a nenapadlo mě, že to může být zajímavý obor,“ říká v rozhovoru pro Dotyk BYZNYS.
Od té doby působil v managementu několika zařízení, aby v roce 2008 spustil svoji první oční kliniku v Brně, kterou postupně rozvinul v síť zmíněných čtyř klinik. „Máme výhodu v tom, že se pohybujeme v českém prostředí, které poměrně známe a šetří nám to energii, náklady, čas,“ dodává Petr Kocian k postupnému rozvoji úspěšných zdravotních zařízení.
A dodává, že zvažují další expanzi, která by ale mířila na „vzdálený zahraniční trh,“ aniž by naznačil, kam se bude ubírat.
K situaci v Česku s letitou zkušeností působení v oboru říká: „Musím říci, že se zdravotnictví se opravdu velmi změnilo. Bohužel ale i spousta věcí zůstala na úrovni 90. let.“
Vy od zhruba 21 let působíte jako manažer ve zdravotnictví. Jak jste se k tomu dostal?
Byla to náhoda, a takových mne v životě provází poměrně hodně. Tahle byla zrovna příjemná, kdy jsem byl osloven, jestli se nechci podílet na vzniku nové soukromé nemocnice, budované na zelené louce. Vnímal jsem to tehdy jako brigádu při vysoké škole, se zdravotnictvím jsem předtím nikdy nic neměl a nenapadlo mě, že to může být zajímavý obor. Zúčastnil jsem se konkurzu a byl přijat, a pak to začalo – samo nevinně.
Začínal jste po sametové revoluci v 90. letech, což byla vlastně tehdy pionýrská doba, ne?
Naprosto úžasná, díky tomu jsem se dostal jako student k věcem, k nimž bych se probojovával velmi složitě a normálně neměl šanci se dostat.
V podstatě jsem ve 22 letech začal řídit Městskou nemocnici v Neratovicích. Byl jsem i přitom, kdy se začínal rozvíjet systém zdravotního pojištění. Ten sice formálně běžel od roku 1992, ale patřili jsme mezi první nemocnice, kde se testoval. V roce 1994 jsem byl u vzniku nové nemocnice, což jsou věci, které se stávají zřídkakdy.
Takže už v takhle mladém věku jste měl pod sebou několik desítek lidí?
Měli jsme asi zhruba 200 zaměstnanců.
Časem jste se dostal k oboru, v němž jste dodnes. Ale jak vlastně došlo k tomu, že to jsou oční kliniky?
V roce 1999 jsem se rozhodl odejít, protože se v Neratovicích změnila akcionářská struktura a s hlavním akcionářem jsme si nerozuměli v tom, jak pokračovat dál. Dostal jsem ale v brzké době šanci pokračovat na Oční klinice Lexum. Na přelomu tisíciletí jsem přešel na pracoviště s tehdejším obratem 22 milionů korun, a když jsem končil v roce 2008, byla to síť klinik s obratem čtvrt miliardy korun.
V příloze pod tímto článkem můžete najít celý rozhovor s našim panem ředitelem.