Polovina Evropanů řeší na dovolených zdravotnický problém

10.07.2017

Svět se neustále „zmenšuje“. Místo hrstky cestovatelů se dnes i v nejvzdálenějších končinách pohybují miliony turistů. Jednotlivé destinace se liší klimatem, stravou i hygienou, a na lidský organismus v nich působí celá řada chemických a biologických vlivů. Kdo už má nějaké pobyty v zahraničí za sebou, snaží si předem zajistit vhodné očkování a pojištění. Přesto se ani ti nejzkušenější cestovatelé někdy nevyhnou těm největším rizikům: lehkomyslnosti, nerozvážnosti a přeceňování vlastních sil.

Kožní problémy

Sluneční záření způsobuje turistům z mírného pásma úpal, úžeh a nepříjemné kožní reakce. V horku, kdy organismus neunese nápor slunečních paprsků, mohou potrápit zdánlivě banální opary nebo solární dermatitida: „Jedná se o nealergickou reakci, která připomíná spálenou kůži, ale místa působení UV záření jsou přesně ohraničená. Pomoci si můžete sami přikládáním čajových obkladů obsahujících tanin,“ říká MUDr. Hana Duchková, DrSc., primářka Kožního sanatoria Europa Teplice, a upozorňuje, že ultrafialové záření může reagovat s látkou proteinového charakteru v kůži, která představuje alergen: „Takzvaná polymorfní světelná erupce, lidově solární ekzém se projevuje rozmanitými kožními příznaky, například kopřivkou. Pupínky mohou splývat do větších ložisek až otoků. V lehčích případech odezní do dvou hodin, v těžších se přidružují například bolesti hlavy, nevolnost, pokles tlaku nebo kolapsové stavy. Léčbu by měl řídit lékař.“

Zákeřné jsou také mikroorganismy pronikající do strhaných puchýřů a odřenin, a kožní plísně, kterým se zejména v tropických a subtropických oblastech mimořádně daří. Za vlhkého a teplého počasí tělo vyprodukuje dva litry potu, při fyzické námaze dokonce deset! Mají to na svědomí bakterie, které se rozkládají na kyseliny a amoniak. Na místech, kde se nejvíce potíte (v tříslech, v podpaží, nebo mezi prsty na nohou) kůže zčervená, postupně mokvá, svědí, bolí a praská: „Postižená místa je třeba často mýt medicinálním mýdlem, vysušit, postříkat dezinfekčním sprejem a ošetřit protiplísňovou mastí. Ne každý cestovatel jí však má ve své lékárničce,“ upozorňuje primářka, a varuje před dermatózami, které mají v tropických oblastech na svědomí infekce, bakterie, různé typy parazitů, hmyzu a zvířat. Na prvním místě je opatrnost, preventivním opatřením jsou nejen ochranné krémy, přípravky proti hmyzu, ale také vhodné vybavení (oblečení, obuv nebo moskytiéry).

Zánět ledvin, močových cest a měchýře

Teplé a vlhké počasí, nadměrné pocení, nedostatečná intimní hygiena nebo koupání v neznámé vodě probouzí mykózy, záněty a u žen vaginální infekce. Zejména v zemích Latinské Ameriky, Afriky a Asie hrozí parazitární nákazy z jezer, řek s pomalu tekoucí vodou, rybníků a močálů. WHO uvádí, že až 80 % všech akutních problémů turistů souvisí s kontaminací vody. Zatímco v Evropě se o kvalitě více než 21 000 míst ke koupání dočtete ve zprávě Evropské komise, v jiných světadílech takové informace často ani nenajdete. „Ženy jsou k zánětům močových cest náchylnější z důvodu odlišné anatomické stavby močového ústrojí, u mužů se nejčastěji objevují v souvislosti s problémy s prostatou. Avšak v akutní formě, která je reakcí na bakteriální infekci, postihuje toto onemocnění obě pohlaví stejně,“ říká MUDr. Josef Stolz, MBA, primář urologické kliniky UroKlinikum Praha. „Ledviny i močový měchýř jsou totiž velmi citlivé na déle trvající nedostatek tekutin, prudké změny teploty a vlhkost.“ Ve vodách tropického a subtropického pásma se vyskytují tzv. motolice, které čekají na vhodného hostitele, aby kůží pronikly do jeho těla. Pokud se „usadí“ v ledvinách, poškodí tkáně orgánů močového systému a vyvolají ledvinovou schistosomózu. Toto onemocnění může způsobit i selhání ledvin, léčbu je proto nutné zahájit co nejdříve, aby nedošlo k závažným komplikacím. Prevencí všech onemocnění ledvin a močových cest je dodržování pitného režimu, ochrana intimních partií před prochladnutím, vhodné (a suché) oblečení, pečlivá hygiena v souvislosti se sexuálními aktivitami, ale i dietní opatření.

Oční problémy

„Vystavení očí UV záření způsobuje různé typy podráždění či poškození oka. Mezi nejčastější patří zánět spojivek a poškození sítnice,“ říká docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Každý cestovatel by proto měl mít sluneční brýle s UV filtrem. Kdo má oční vadu, měl by si na cestu přibalit ještě náhradní pár dioptrických brýlí či balení kontaktních čoček. „Čočkaři“ ale mívají větší problémy než lidé s brýlemi. Přestože jsou kontaktní čočky měkké, stále je to cizí tělísko, na které oči reagují. Příčinou diskomfortu na cestách jsou nejčastěji alergie, nečistoty, přílišné horko nebo suchý vzduch, ale také nedostatečná péče o kontaktní čočky a nedůsledná hygiena při aplikaci do očí. Pod kontaktními čočkami dochází k množení bakterií, které způsobují záněty spojivek, záněty rohovky či rohovkové vředy. K tomu přispívá také překračování doby jejich doporučeného nošení: „Naše výzkumy ukázaly, že i když spíte v kontaktních čočkách méně než jednou týdně, je riziko infekce téměř sedmkrát vyšší,“ dodává docentka Skorkovská. Celkem 21 % nositelů si někdy čočky omývá vodou, což je v některých destinacích nebezpečné. I kvalitní voda čočky ničí, protože v ní mohou nabobtnat. Izotonický roztok, který neobsahuje dezinfekci, je zase živnou půdou pro jakékoli bakterie. Na cestách rovněž bývá problém s dostatečnou zásobou čoček i s neustálým nošením pouzdra a roztoku: „Pokud se do zahraničí vydáváte pravidelně, můžete všechna uvedená omezení jednou pro vždy vyřešit laserovou operací,“ dodává primářka.

Podle zahraničních statistik připadá na každých sto tisíc návštěvníků exotických oblastí a méně vyspělých zemí každý měsíc 50 000 nemocných se zdravotními problémy během cesty, 8 000 potřebuje lékařskou pomoc, 5 000 zůstává upoutaných na lůžku, více než 1000 má pracovní neschopnost, 300 je při cestě nebo po návratu hospitalizováno a 50 musí být domů přepraveno letecky.

Nahoru Tisk