Dalekozrakost (také hypermetropie nebo hyperopie) je oční vada, kde se paprsky světla, které procházejí oční čočkou a rohovkou, místo na sítnici setkávají až za ní, takže obraz na sítnici je rozmazaný.
Většina lidí podstatu vady neumí z názvu vyčíst nebo si jí mnohdy plete – nejspíš proto, že se jí říká dalekozrakost a přitom představuje horší vidění na krátké vzdálenosti.
V mladém věku se však tato vada vůbec nemusí projevit, vidění se často výrazně zhorší až ve věku 35–40 let, kdy se pružnost oční čočky sníží a ta již nedokáže tak akomodovat.
Málokdo ví, že tato vada postihuje každého, po narození jsou totiž naše oči dalekozraké. Časem se vše přirozeně srovná, ale někteří lidé se s vadou zraku potýkají i nadále.
Je to dáno tím, že ani po narození není zdaleka vývoj oka ukončen, takže oko novorozence ještě nějaký čas roste a vyvíjí se. Jakmile oko doroste, vada se ztratí. Někdy však předozadní délka oka zůstane menší (oko je tzv. krátké) a dalekozrakost přetrvává.
Příčinou této refrakční vady mohou být také různé vady rohovky a oční čočky, nižší optická hustota některé části oka nebo změny oka způsobené některými nemocemi (např. cukrovkou) či úrazem.
Dalekozrakost lze odhalit při očním vstupním vyšetření, velikost vady se vyjadřuje v plusových dioptriích. Nejčastější je dalekozrakost ve výši od +2 do +6 dioptrií, ale někdy dosahuje i +20,0 dioptrií. Při hodnotách +0,25 až +3,0 dioptrií se hovoří o lehké vadě, hodnoty +3,25 až +6,0 dioptrií představují střední dalekozrakost, od +6,25 až +9,0 dioptrií se jedná o vysokou vadu. Těžká vada (od +9,25 výše) přináší zhoršené vidění nejen na blízko, ale i na vzdálené předměty. Dalekozrakost mnohdy provází tupozrakost a strabismus (šilhání).
V dětství a mládí se menší formy vady často nijak neprojevují a člověk o nich neví. Oko se s takovou vadou umí samo vyrovnat a díky neustálé činnosti tzv. ciliárního svalu, kterým je oko vybaveno, vidění koriguje a srovná. Tato neustálá činnost oka je však značně namáhavá, někdy může být provázená pálením a řezáním očí, bolestmi hlavy, únavou, nevolností. Člověk může pociťovat zhoršenou výkonnost, při delším čtení nepříjemné pocity, zvýšený stres apod. Tyto problémy se označují jako astenopické obtíže.
Výraznější subjektivní potíže dalekozrakost zpravidla přináší až kolem 40. roku věku. S přibývajícím věkem se totiž akomodační schopnosti oka zhoršují, oční čočka už není sama schopna obraz doostřit a kromě častějších astenopických obtíží, se člověk začne potýkat se špatným viděním. Obvykle se zhorší zrak nejen při pohledu na blízké předměty, ale i na ty vzdálenější.
Lehčí vady není většinou nutné korigovat. Každá korekce vždy ale záleží na konkrétním jedinci, na jeho stylu života, velikosti vady, věku, práci, kterou vykonává apod. Nejjednodušší možností, jak zrak zlepšit, jsou brýle nebo kontaktní čočky. U brýlí se používají tzv. plusové čočky (spojky), kontaktní čočky pro korekci dalekozrakosti musí mít konvexní tvar (ve středu jsou silnější než na okraji), čímž se upraví dopad světelných paprsků tak, aby se setkaly přímo na sítnici a vidění bylo ostré. Ani brýle ani čočky však při všech svých výhodách nemusí být pro mnoho lidí komfortní, a tak dalekozrací lidé hledají jiné způsoby řešení. Ideální pak pro ně jsou laserové operace a nitrooční zákroky.
Moderním řešením refrakčních vad jsou operace, které vadu vyřeší jednou provždy. Laserové operace maximálně využívají možnosti moderní přístrojové techniky, která pomocí laserového paprsku umí měnit a upravit zakřivení oční rohovky. Díky tomu se světelné paprsky protnou přesně na sítnici a obraz sledovaných předmětů je ostrý. Laserové operace jsou vhodným řešením nejen v případě dalekozrakosti, ale i krátkozrakosti a astigmatismu.
Pacientům s dalekozrakostí doporučujeme laserové operace femtoLASIK Basic nebo NeoLASIK HD. Oba zákroky jsou maximálně šetrné a bezpečné, při operaci se nepoužívají žádné ostré nebo řezné nástroje. Metoda NeoLASIK HD je navíc naše nejlepší a nejdokonalejší metoda pro odstranění dioptrických vad laserem. Podkladem pro práci laseru je totiž velmi přesná digitální mapa oka. Ta je zkonstruovaná na základě měření oka speciálním přístrojem, a tak jsou zachyceny i velmi drobné nepravidelnosti optického systému oka, které pak laser odstraňuje.
V některých případech, například dalekozrakým pacientům s vadou vyšší než +4 dioptrie, pacientům s tenkou rohovkou nebo pacientům ve středním nebo vyšším věku (nad 45 let) doporučujeme nitrooční chirurgický zákrok. Během operace je původní oční čočka odstraněna a do oka je implantována umělá nitrooční čočka – vidění je pak trvale ostré a jasné.