Jako klinický oftalmolog otázku diabetické retinopatie (DR) řeším celý svůj, téměř 30letý pracovní život, z různých pohledů. Nejprve z pohledu oftalmologa ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zaměřujícího se na diabetickou retinopatii, diagnostiku a její léčení na oddělení oční kliniky specializované na diabetiky. Neutěšená situace v oblasti včasné diagnostiky mne před lety vedla k napsání drobné monografie na toto téma, jednoduché „kuchařky pro oftalmology“. Tou jsem chtěla burcovat spádové oční lékaře, aby posílili své diagnostické i terapeutické dovednosti a aby nám, na klinické pracoviště, pacienty s diabetickou retinopatií posílali včas, kdy má terapie smysl a kdy dokáže zachovat tak potřebnou zrakovou ostrost u co největšího množství diabetiků s DR a makulopatií. Je to ale běh na dlouhou trať a je třeba spolupráce všech zúčastněných: diabetik – diabetolog – oftalmolog – terapeutické centrum oftalmologie. Na všech těchto instancích ale vznikají velké mezery a diabetici často na kontroly očí nechodí nebo jsou diagnostikováni pozdě.
Celý problém spatřuji v pocitu nízké dostupnosti vyšetření oftalmologem a přiřazení nízké priority tohoto očního vyšetření ze stran diabetiků. Na vině je nezřídka i nedůslednost vyžadování tohoto vyšetření ze stran diabetologů, kdy v řadě dalších ohrožujících komplikací diabetu zřejmě oční stránka není v popředí zájmu zúčastněných. Chápu, že navštěvovat diabetologa, nefrologa, kardiologa, neurologa, podiatra… a pak ještě oftalmologa je pro pacienta náročné, obzvláště pokud se přidá zhoršená pohyblivost, organicky způsobená anxieta a možná i horší finanční podmínky. Pak se může zdát preventivní prohlídka „jen tak“ u očního lékaře nadbytečná
10% výskyt diabetu v populaci ale přináší velký socioekonomický problém, výskyt DR u diabetiků je uváděn v širokém rozmezí okolo 10-50 %. Část pacientů končí praktickou slepotou, invalidizací a nesoběstačností. V našich rukách není možnost zastavit diabetické sítnicové změny, které jsou z podstaty mikroangiopatie progresivní a chronické. V našich rukách ale je včasný záchyt léčitelných forem a jejich správné načasování k léčbě (laser sítnice, biologická léčba, pars plana vitrektomie, operace šedého zákalu). Léčbou se dá zraková invalidizace zásadním způsobem odsunout, třeba o 10 let. Tím se kvalita života a soběstačnost diabetiků může udržet na zásadně lepší úrovni a také se zamezí zbytečné zátěži sociálního systému.
Apeluji na všechny odbornosti, aby v chorobopisech svých pacientů s diabetem měli nepřehlédnutelnou kolonku: oční vyšetření v mydriáze 1x ročně a každý rok pečlivě dbali na dodržení vyšetření.
V současné době se podílím na pilotním projektu umělé inteligence pro záchyt DR. Smyslem je software naučit, aby z fotografie očního pozadí rozpoznal projevy DR na očním fundu a provedl jednoduchou klasifikaci: oko bez DR versus oko s projevy DR. Vyšetření fotografováním s analýzou by mohla provádět oftalmologova zdravotní sestra, ale také pracoviště diabetologa, internisty či praktického lékaře. Tím by se při vyšetření u jedné odbornosti mohlo vyšetřit orientačně i oční pozadí a pacienti bez nálezu by k očnímu lékaři ten rok nemuseli. Naopak, pokud by byl zachycen nález, byla by situace pro diabetologa i pro diabetika více naléhavá v tom smyslu, aby pacienta přiměla dostavit se na oftalmologické vyšetření v plné šíři a dostat se do systému, který vede k včasné léčbě. Jsem k možnosti použití umělé inteligence pro zlepšení záchytu a včasné léčby DR u diabetiků velice optimistická a věřím, že do podobných projektů se zapojí se zájmem o dobré zdraví našich společných pacientů většina spolupracujících odborníků. Zachraňme oči diabetikům, máme tu moc.
Odborný komentář prim. MUDr. Lucie Valešové, MHA vyšel v Supplementum č. 1 časopisu Výhledy a výzvy diabetologie, ročník 7, duben 2022.