Vánoční rozhovor s Vojtou Hrubanem
27.12.2021
Kapitán českého reprezentačního týmu basketbalu, opora ERA Basketballu Nymburk, je více než rok po laserovém odstranění dioptrií. V krátkém, předvánočním rozhovoru jsme se Vojty Hrubana zeptali na jeho život bez brýlí i to, jak se mu daří ve sportovním i soukromém životě.
Ani nemůžu říct, že změnilo, ale spíš se všechno vrátilo o pár let zpět do doby, než jsem zjistil, že potřebuji brýle a čočky. Odpadla mi spousta starostí, ať už s tím, abych něco nezapomněl, nebo abych po celodenním nošení čoček neměl večer před zápasem unavené oči. A samozřejmě nechci ani vzpomínat na to, když mi čočka během zápasu vypadla.
Jak zpět na operaci vzpomínáte?
Jenom v dobrém. Kdybych to měl popsat, tak z mého pohledu to nebyla ani operace v pravém slova smyslu. Párkrát mi kápli do očí, lehl jsem si na operační stůl a za minutu bylo hotovo. Všechno úplně bezbolestně a za pár hodin jsem viděl i za roh. (smích)
Překvapilo Vás něco ohledně zákroku?
Nejvíc asi rychlost, s jakou sem byl po operaci schopný normálně fungovat. Z doslechu jsem věděl o lidech, kteří byli na laseru před pár lety a pak museli trávit několik dní v temné místnosti. Od lékařů jsem se dozvěděl, že takto zákroky už dávno neprobíhají. Nicméně rychlost, s jakou se mi zrak zlepšoval, byla velmi příjemným překvapením.
Doporučil byste ji i svému okolí?
Bez jediného zaváhání. Jediné, čeho sem po operaci litoval, bylo, že jsem na ni nešel dřív a musel přežívat s čočkami.
Jsou činnosti, které Vás před operací obtěžovaly a teď je děláte s radostí?
Dokud sem musel nosit brýle jako zdravotní pomůcku, tak to byla trochu otrava, ale teď si je rád vezmu jako módní doplněk. Hlavně existuje spousta věcí, které už dělat nemusím a z toho mám největší radost.
Pomohl Vám zákrok při sportovní kariéře?
Hodně mi pomohl v mém osobním komfortu. Mám větší klid na cokoliv, co dělám, sport nevyjímaje. Daleko lépe se mi připravuje na důležitý zápas, když nemusím během dne třikrát vyndávat čočky, aby mě večer nepálily oči z únavy.
Ohlédněme se trochu do minulosti, nebylo Vám líto, že jste se kvůli rekonvalescenci po operaci Achillovy šlachy nemohl zúčastnit Olympiády?
Kdybych řekl že ne, tak bych lhal, ale operaci už odložit nešlo. Tak to prostě někdy chodí. Chvíli mi trvalo, než sem se s tím srovnal, ale s klukama jsem byl celou dobu v kontaktu a sledoval je na dálku.
Před sebou máte ME 2022, jak vidíte české basketbalové šance?
Olympiáda byla krásná, ale všichni víme, že vrcholem generace, která je v tuto chvíli v národním týmu, bude právě ME. Přestože basketbalová Evropa je nesmírně vyrovnaná, menší cíl, než čtvrtfinále bychom si dávat neměli a potom už se může stát cokoliv. Navíc máme výhodu domácího prostředí, protože se ME bude konat u nás, v Praze.
Co dalšího Vás čeká v blízké i delší budoucnosti?
Po posledních dvou velmi povedených letech máme v Nymburce nastavenou laťku hodně vysoko. Proto jako každý rok chceme vyhrát titul v české KNBL.
Rozhovoru, který probíhal v předvánočním čase, byla přítomná i basketbalistova manželka, Barbora Hrubanová.
Co Vás, Vojto, motivuje k lepším výkonům?
Barbora: Vojta říká, že nejlepší motivace je najít si ženu, kterou má rád, aby měl pro koho makat a měl ho kdo motivovat. Před tím, než jsme spolu začali chodit, tak dobré výsledky jako má teď neměl. (smějí se oba)
Jak se u Hrubanů tráví Vánoce?
Vojtěch: Letošní Vánoce budou první, které budeme trávit sami jako rodina, ve čtyřech.
Barbora: Doteď jsme byli každé Vánoce na chatě v horách s rodinou. Letos se situace zkomplikovala, a tak budeme jen s Vojtou a dětmi u nás doma.
Co se u vás podává ke štědrovečerní večeři?
Barbora: Na chatě, kde s námi byli i moji sourozence, jsem vařila místo rybí polévky vývar. Kapra u nás na stole nenajdete, máme vinnou klobásu, kuřecí a vepřový řízek s bramborovým salátem. Bramborový salát ale odlehčený, místo majonézy dávám jogurt.
Máte nějaké netradiční zvyky?
Barbora: Jen to, že letos si netradiční zvyky můžeme vytvořit, když budeme sami. (smích)